Traditional / Petr Kůs

SEN O SOUDNÉM RÁNU (I Dreamed Of A Great Judgment Morning)

1.	Mám sen o soudném ránu, ten jak mým se osudem zdá, jen já sám v bílém vcházím bránou, v ní se vrátný na hříchy ptá, ptá, ptá jestli daň jsem řádně splácel, zda svou víru ctil jsem rád, když mám teď říci přímou pravdu jen, tak nesmím v ráji spát

Rf:	Loď tvou když houpou vlny, co (dál) zbývá, s tím proudem rvát se v pramici své, ač vím, že stále jen cíl svůj ztrácím (cíl svůj ztrácím), ještě přijdou chvíle zlé

2.	Mám sen o soudném ránu, ten jak mým se osudem zdá, v něm prý od dívky, co bílý má závoj, si mám svůj příslib lásky teď brát, pak má roky dlouhé být můj anděl, dík, já nemám o ni chuť stát, když mám teď říci přímou pravdu, vím, že nesmím v ráji spát

Rf:

3.	Noc byla, či bylo už k ránu, já jsem píseň uslyšel hrát, že prý už dál více nebude pánů, náš svět rájem se může teď stát, já vím, co zpívá, má snad i pravdu, může však též mi do očí lhát, já raděj sám všech práv se vzdávám, já vím, nesmím v ráji spát

Rf:

Rf:	Zlé, zlé...