John Duffey, Chaw Mank, Joe Kingston / Petr Žižka

NOČNÍ CESTA DOMŮ

1.	Dnes už nevím sám, kam pospíchal jsem noční dálnicí, když osamělé tu míjím děvčátko stojící, zář lamp rukou přetíná, tak brzdím, otvírám a slyším tiché přání: Smím svézt se s tebou k nám?

2.	Má vystrašený pohled, jak by jiný svět v něm plál, jenom tiše vzadu sedí, úsměv z tváře vítr svál, a lící bledých odlesk mi tu svítí temnotou pár očí s leskem přízraků - z dnů mých nesejdou

3.	Když dům se náhle zjevil, jen slyším: "Díky!" tmou, chci otevřít, však auto mé je tiché prázdnotou, je to sen - svým očím nevěřím, dlaní svou je protírám, můj zrak prázdnem proniká, však zůstal jsem tu sám

4.	Teď rozsvítil se dům, před ním vidím ženu stát, chci říci jí, proč přijíždím, však první začíná a hlas chvějící svůj má, když říká: "Díky vám, jste hodný, že jste zajížděl tak pozdní dobou k nám

5.	Dnes třinácté je výročí té srážky dálniční, však naší malé dcerky smrt nám pořád hlavou zní, vždycky stejnou dobou, ale nebyl jste tu sám - jste už třináctý, kdo mojí dcerku vezl k nám"